Na pracovních pohovorech se testerů velice rádi ptají, zda mají zkušenosti s nástroji. Existuje celá paleta různých nástrojů, které se dají využít k testování. Automatizované testování nebo například zátěžové testy se bez nástrojů prakticky neobejdou. Exitují i nástroje usnadňující analýzu. Existují nástroje pro přípravu dat, nebo pro testování zdrojového kódu. Existuje zkrátka hormada nástrojů použitelných pro testování. Přesto tester, který má zkušenosti pouze s manuálním testováním, má tendenci říct, že nikdy žádný nástroj nepoužíval. S jedním typem nástrojů by ale určitě zkušenost mít měl. Jde o Bugtrackingové nástroje.

Takže se nějak podařilo, že jsme tu na to už pěkně dlouho ani nesáhl. Dostal jsme se do víru projektů a nějak nebyl čas. Ale zdá se, že se mi snad doufejme podaří zase sem něco přidat. Každopádně bych se tu chtěl trochu rozepsat o testovacích metodikách (vzhledem ke zkušenostem z poslední doby je to pro mě takové naštvávací téma) a taky o bugtrackingových nástrojích (ze stejného důvodu). Takže zase brzy.

Tester hledá chyby, to je jeho práce. Jenže jeho úkol není najít co nejvíce chyb. Testeři mají zajistit, že aplikace bude obsahovat co nejméně (v ideálním světě žádnou) chyb. To znamená, že práce testera nekončí v okamžiku, kdy chybu najde. A jelikož tester je tu od testování a ne od opravování chyb, musí se tu dít něco trochu složitějšího.

Cestě, kterou každá chyba projde od svého nalezení až do jakéhokoli vyřešení, se říká životní cyklus chyby (bug lifecycle).

Testování není bezhlavé klikání v aplikaci, jak testera napadne. Převážná většina testů je prováděna na základě podkladů, takzvané testovací dokumentace. Ta říká co se bude testovat, jak, za jakých podmínek a co má být výsledkem. Testovací dokumentace se skládá z několika dokumentů. Mezi nejzákladnější patří Testovací plán, Testovací případ, Testovací skript a Testovací scénář.

Bohužel, jak je v rámci testingu špatným zvykem, co firma to jiný pohled na obsah a pojmenování těchto dokumentů.

Takže následuje drobné shrnutí těchto dokumentů, jak jsme se s nimy setkal já.

Úkolem testera je nalézt chyby v aplikaci. Vzhledem k tpomu, že snad neexistuje aplikace, která by byla vyvinuta zcela bez chyb, tak má téměř jistotu, že něco najde. Jenže co to vlastně je ta chyba?

Když se řekne "otestovat software", zní to dost jednoduše. Obecná představa je, že když něco používám, tak zároveň vlastně i testuji, jestli to funguje. Testeři jsou tak často vnímání jako pouzí klikači (do nedávna je tak braly i samotné vývojářské firmy).

Ovšem nic není tak jednoduché a testování je docela věda. Jako důkaz se dá použít už samotné rozdělení testování na jednotlivé druhy, nebo úrovně.

Tedy ne že by mě opravdu někdy napadla přímo otázka proč se testuje software. To jsem tak nějak vždycky předpokládal. Naivně jsem si ale myslel, že to zvládnou programátoři. Ostatně v době své IT nevinnosti jsem ani žádnou jinou pozici neznal. Vše okolo softwaru dělali programátoři a hotovo. Že existují nějací testeři, by mě ani nenapadlo.

Tak k čemu tedy jsou?

Testerem se člověk nerodí, ale stává. Testuji, tedy jsem. - tyto nesmysly mě teď napadly, když jsem chtěl napsat první člínek do rubriky Testing.

K testování jsem se původně dostal jako slepý k barevné televizi. Teď mě to už docela baví a hlavně živí.

Jelikož ale zapomínám kudy chodím, chci si sem občas napsat pár chytrých (doufám) věcí, které se mi občas (doufám) budou hodit.

Tak jsem si před lety pořídil doménu a nic. Pomáhal jsem rozjíždět pár stránek, ale tady pořád nic. Takže tu teď pro změnu dál nebude nic, jen bude trochu barevnější.

Tohle tady je jen můj zápisník, poznámkový blok. Chtěl bych si tu jen občas napsat nějaké věci, které si nechci psát jinam. Občas tu chci být trochu za grafomana, ale jen proto, abych si pak mohl říkat, že jsem cvok.

A to je vše.